Praha očima Franze Kafky
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Praha očima Franze Kafky
Zpráva z exkurze dne 19. prosince 2001
Franz Kafka byl jedním z nejproslulejších židovských německy píšících spisovatelů žijících v Praze.
Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze na Starém městě v domě „U Věže“. Tento dům v roce 1897 vyhořel a byl obnoven v roce 1902. Zde byl 3. července 1966 odhalen pamětní reliéf od akademického sochaře K. Hladíka.
Otcem Franze byl Hermann Kafka. Pocházel z vesničky Osek u Písku. Zde žil až do svého přestěhování do Prahy v roce 1881. Hermann vyrostl v česko - židovském prostředí, česky mluvil lépe než německy. Po přestěhování do Prahy se Franzův otec cítil být Čechem. Společenský vzestup Židů byl ale podmíněn jejich sepětím s německou kulturou, a tak se i Hermann postupně přimkl k německé společnosti.
V roce 1882 si Hermann Kafka otevřel obchod s galanterním zbožím. Ten byl nejdříve v Celetné ulici č. 12. Tento obchod za nedlouho Hermann rozšířil na velkoobchod a přestěhoval ho do Celetné ulice č. 3, pak dále na Staroměstské náměstí č. 12 do části Kinského paláce. Na společenský i majetkový vzestup Hermanna Kafky měl značný vliv i jeho sňatek s Julii Löwyovou, dívkou ze zámožné a vzdělané německo - židovské rodiny z Poděbrad.
Kafkova rodina zprvu obývala malé byty a často střídala bydliště. Z Francova rodného domu se v roce 1885 přestěhovali na několik měsíců do domu na rohu ulice Ve Smečkách a Václavského náměstí č. 56, v letech 1885-1887 bydleli poblíž Staroměstského náměstí nejprve v Dušní ulici č. 187, pak v letech 1887-1888 v Pařížské ulici, 1888-1889 v Celetné ulici č. 2. V červnu 1889 se rodina přestěhovala do většího bytu na Staroměstském náměstí č. 2. V tomto domě bydlela rodina do roku 1896 a narodily se tu všechny tři Kafkovy sestry: Elli, Valli a Ottla. Odtud vyšel Franz Kafka 16. září 1889 poprvé do školy. Navštěvoval německou chlapeckou školu na Masném trhu. Po dalších jedenáct let sídlila rodina v Celetné ulici č. 3, v jehož přízemí byl i otcův obchod. Od roku 1907 bydleli v dnešní Pařížské třídě v č. 36. Do tohoto prostředí Kafka situoval svou povídku „Das Urteil“.
20. září 1893 zahájil Kafka osmiletou docházku do státního německého gymnázia v Kinského paláci na Staroměstském náměstí. Zde v červenci 1901 maturoval.
Od podzimu 1901 byl Franz Kafka zapsán na pražské německé univerzitě, Karolinum, Železná ulice č. 9. Studoval právo, ale navštěvoval i přednášky z germanistiky a z dějin umění. V roce 1902 odjel do Mnichova, protože chtěl přejít na mnichovskou universitu, záhy se ale vrátil do Prahy a definitivně se věnoval studiu práv v Praze. Více než práva však Kafku bavilo umění a literatura. Právě v době studia vznikaly jeho první literární díla. Ani jedno se však nedochovalo. Franz Kafka často navštěvoval divadelní představení v českém i německém divadle a účastnil se přednášel a básnických večerů v Lese-und Redehalle der deutschen Studenten. Zde se také v zimě 1902 - 1903 seznámil s Maxem Brodem.
18. června 1906 byl Kafka promován na doktora práv. Předepsaný rok soudní praxe absolvoval u trestního a civilního soudu v Praze na Ovocném trhu č. 14. V říjnu 1907 žádal o přijetí do zaměstnání u pojišťovací společnosti Assicurazioni Generali. Za necelý rok Kafka toto místo opustil a začal pracovat u Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české v ulici Na Poříčí č. 7. Toto zaměstnání mu totiž poskytovalo více času k psaní. U Dělnické úrazové pojišťovny zůstal Kafka až do roku 1922, kdy byl za zdravotních důvodů předčasně penzionován.
Max Brod uváděl Kafku nejen do nočního života, ale především do pražských literárních kruhů. Seznámil jej také se svými přáteli Felixem Weltschem a Oskarem Baumem. Společně pak podnikali výlety do blízkého okolí Prahy i do zahraničí.
V letech 1908 a 1909 otiskl mnichovský časopis „Hyperion“ několik úryvků z Kafkovy delší prózy „Beschreibung eines Kampfes“ a několik dalších črt. V téže době publikoval Kafka první črty v pražské „Bohemii“. V této době si začal soustavně psát deníky.
V roce 1910 vznikl spolek pražské židovské mládeže Johann Gottfried Herder - Verinigung a mladí spisovatelé začali v roce 1911 vydávat „Herder - Blätter“, přizvali ke spolupráci i Kafku. Kafka byl vyzván k jednomu z veřejných předčítání. To se konalo 4. prosince 1912 v secesním hotelu Palace v Panské ulici č. 897. Kafka tehdy četl „Das Urteil“, který poté vyšel tiskem v Brodově ročence „Arkadia“.
V této době se Kafka začal zajímat o specifiku židovství. V roce 1911 přišel poprvé do styku s náboženstvím východních Židů, prostřednictvím kočovné východožidovské divadelní skupiny za Lvova, hostující v kavárně Savoy v Praze na Starém Městě. Kafka se začal zajímat o jejich dějiny, o chassidské příběhy a legendy a také se začal učit hebrejsky. K jeho učitelům patřili Jiří Mordechai Langer a Friedrich Thieberger, bratr básnířky Grete Thiebergerové provdané za spisovatele Johannese Urzidila. Chassidiské příběhy Kafku upoutaly, ale k sionismu mělm rozpolcený vztah.
Rok 1912 patří k literárně nejproduktivnějším letům Kafkova života. 13.srpna 1912 se Kafka seznámil s berlinskou úřednicí Felice Bauerovou, do níž se zamiloval, a se kterou se chtěl i nechtěl oženit. Tento rozpol rozpoltit i Kafkův život, a jak byl sám přesvědčen, vyvrcholil vypuknutím plicní tuberkulózy v srpnu 1917. Na podzim 1912 vznikla první z Kafkových velkých děl: povídky „Das Urteil“, první kapitola románu „Der Verschollene“, který pod názvem „Amerika“ vydal po Kafkově smrti Max Brod, a Kafkova nejrozsáhlejší povídka „Die Verwandlung“. Na přelomu let 1912-1913 vyšla také první Kafkova publikace „Batrachtung“. U Rowoltha v Lipsku pak vycházely i další Kafkovy knihy, z nichž fragment románu „Der Verschollene“ vydaný pod názvem „Der Heizer“ vynesl autorovi Kleistovu cenu za rok 1915. Toto dílo bylo jako první přeloženo do cizího jazyka. Do češtiny jej přeložila Milena Jesenská a otiskl básník S. K. Neumann v dubnu 1920 ve svém časopise „Kmen“.
V srpnu 1914, po vypuknutí války, musel Franz Kafka uvolnit byt u rodičů pro svou sestru Elli a její dvě děti. Kafka si najal pokoj nejprve v Bílkově ulici č. 10, později v Dlouhé třídě č. 18. V srpnu 1914 začal psát svůj nejslavnější román „Der Proceß“. V roce 1916 nějaký čas pobýval v domečku na Hradčanech ve Zlaté uličce č.22, který si najala Kafka nejmladší sestra Ottla. Tady Kafka psal v zimě 1916 - 1917 řadu kratších povídek a próz, ikteré uveřejnil v roce 1919 ve sbírce „Ein Landarzt“.
V březnu 1917 si najal dvoupokojový byt v ulici Na Tržišti č. 15. Zde pokračoval v psaní dalších povídek, z nichž „Beim Bau der chinesischen Mauer“ je zřejmě inspirována Hladovou zdí na Petříně. V tomto bytě jedné srpnové noci roku 1917 propukla chrlením krve Kafkova smrtelná choroba - plicní tuberkulóza.
Léta nemoci byla poznamenaná marnými cestami na venkov, do léčeben a sanatorií - do Siřemi za sestrou Ottlou, do Želíz u Mělníka, kde se seznámil s česko-židovskou dívkou Julií Vohryzkovou, do italského Merana, odkud napsal svůj první dopis Mileně Jesenské.
Na podzim 1920 začal Kafka znovu psát. Pracoval na svém nejrozsáhlejším románovém torzu „Das Schloß“. V Oppeltově domě na rohu Pařížské ulice a Staroměstského náměstí č. 5 vznikly na podtim 1920 v Kafkově pokoji i četné povídky.
Při pobyu u Baltského moře v červenci 1923 se Kafka seznámil s asi dvacetiletou dívkou z židovské rodiny z východního Halíče Dorou Dymantovou. Koncem září 1923 spolu v Berlíně založili společnou domácnost. Začátkem března 1924 se ale Kafkův zdravotní stav zhoršil natolik, že musel být 17. března převezen do Prahy. Byl to jeho poslední pobyt v Praze. 10. dubna byl převezen do plicního sanatoria Wiener Wald, odtud pak na universitní kliniku do Vídně a posléze koncem dubna do sanatoria dr. Hoffmanna v Kierlingu nedaleko Vídně. Zde 3. června 1924 ošetřován Dorou zemřel. 11. června byl pohřben na Židovském hřbitově v Praze - Strašnicích. Do stejného hrobu byli později pochováni i jeho rodiče.
Max Brod, vykonavatel jeho závěti, odmítl Kafkovo přání splnit. Naopak všechna jeho literární díla vydal a založil tak Kafkovu světovou slávu. Mnohá Kafkova díla se však nedochovala. Část rukopisů spálila v autorově přítomnosti a na jeho žádost Dora, další část zabavilo gestapo při prohlídce Dořina bytu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát